Český motocyklový závodník Ondřej Ježek letos rozjede druhou sezónu v mistrovství světa Superbiků. Ondra pro tuto sezónu přestoupil k týmu Guandalini Racing, díky kterému bude závodit na Yamaze YZF-R1. S týmem před pár dny absolvoval první testy ve španělském Jerezu a portugalském Portimãu a nyní své dojmy z nového týmu, stroje a také plány před sezónou sdělil na oficiální tiskové konferenci, kterou uspořádal v Praze. Akcí prováděl Ondry osobní trenér Jiří Heiník.

„Rok 2018 je pro nás výjimečný a to hlavně z důvodu významných věcí, které nastanou,“ zahájil tiskovou konferenci pan Heiník. „První nejdůležitější věcí je to, že se po šesti letech vrací mistrovství světa Superbiků do Brna a díky tomu uvidíme na vlastní oči závodit nejen Ondru Ježka, ale i celý světový peloton jezdců mistrovství světa,“ upozornil Ondry trenér na významný návrat brněnského okruhu do kalendáře WSBK.

„K tomu se také váže další událost. Letos je to přesně dvacet let, co na brněnském okruhu Ondra Ježek začínal v sedle svého minibiku. Je to neuvěřitelných dvacet let tréninku, dřiny a práce, než se z minibiků dostal až do mistrovství světa. Myslím, že je to hodně inspirativní příběh ve vztahu k ostatním závodníkům. Všichni bychom si měli uvědomit, že to není otázkou jednoho roku, ale stojí za tím mnohem víc. Není to jen úsilí jezdce, ale všech kolem. V Brně se tak Ondrovi protnou začátky a zároveň kariéra ve WSBK. Dalším jubileem je desetiletá spolupráce Ondry a Pavla Faiereisla, který se stal jeho hlavním partnerem. V závodění to není jen o talentu a úsilí, ale i o penězích a díky této spolupráci se Ondra dostal do tak vysoké soutěže,“ ukončil svou úvodní řeč Jiří Heiník.

Spolupráci s Ondrou Ježkem zhodnotil Pavel Faiereisl.

„Ondru jsem potkal přibližně před deseti lety v době, kdy jsem podporoval jiný český tým nebo jiné české závodníky. Hned jsme si padli do oka a na tehdejší Ondrův věk se mi líbil jeho přístup. Během let jsme se spřátelili a jsem moc rád, že ho můžu podporovat jako hlavní sponzor. Chtěl bych hlavně zmínit, protože sám občas amatérsky jezdím, že je zajímavé vidět, co vše musí klapnout dohromady, aby se dostavil sebemenší úspěch. Kolik věcí do sebe musí zapadnout a nesmí se stát žádná chyba. To samozřejmě většina diváků nevidí. Člověk dává hodně do tréninku, má štěstí, že je zdravý, ale pak stačí jedna maličkost, jako například unikající pneumatika a je po závodě. Poté špatný kontakt na konektoru a práce mnohdy desítek lidí finálně završená výkonem závodníka je pryč. Vzhledem k tomu, že je to desátá sezóna a jsme u těch výročí, tak doufám, že bude korunovaná úspěchy. Za mě by to bylo se jednou, dvakrát za sezónu dostat do druhého Superpole a ideálně dojíždět kolem desítky, případně osmé, deváté místo a cokoliv nad tím bych bral jako obrovský úspěch.“

Ondřej Ježek na začátek shrnul loňskou sezónu.

„V loňské sezóně se mi podařilo přestoupit do mistrovství světa Superbiků do týmu Grillini. První rok určitě nehodnotím negativně, i když to mohl být v očích veřejnosti neúspěch. Byl jsem rád, že jsem dostal tuto příležitost a mohl se do mistrovství světa podívat. Se získanými 22 body během sezóny jsem spokojený. Během sezóny jsme udělali několik úprav na odpružení a zlepšení se dostavilo díky nové přední vidlici ve druhé polovině sezóny. Na Lausitzringu to pro mě byl jeden z nejcennějších závodů, protože jsem tam bojoval s Ayrtonem Badovinim a továrním jezdcem Hondy Davidem Giuglianem a oba dva jsem porazil. Nejlepší na body byl závod v Portimãu, ale ten byl zároveň jeden z nejhorších, protože jsem měl střevní problémy. Pravděpodobně to bylo ze špatné vody na okruhu, protože podobných problémů tam bylo více. V nedělním závodě jsem získal pět bodů, takže to byla taková odměna. Druhá polovina sezóny byla lepší a určitě mě pomohla k dalšímu vyjednávání.“

Během sezóny začínal český závodník hledat angažmá pro letošní rok.

„Během sezóny jsem poznal, že více takových let nedám a začal jsem hledat jiné angažmá. Měl jsem v hledáčku více týmů, ale nakonec jsem největší shodu nalezl s panem Mircem Guandalinim, který má svůj tým ve WSBK s Yamahou. Má také dobré zkušenosti s českými jezdci, protože nejlepší výsledky jeho tým získal s Kubou Smržem před deseti lety, hlavně v kvalifikacích. Dříve to byla Ducati, ne Yamaha a byla jiná doba i co se týče elektroniky, takže bude těžké na tyto výsledky navázat. Na druhou stranu jsem volil tento tým i proto, že na Mircovi vidím, že se pro to snaží udělat maximum.“

Jaká bude spolupráce s Yamahou?

„V době, kdy jsme podepisovali smlouvu, jsem věděl, že Mircovy vazby na továrnu Yamaha budou úzké. To znamená, že jsem po továrním duu Michael van der Mark a Alex Lowes třetí Yamahou a zároveň poslední na startovním roštu. Díky tomu bude podpora Yamahy vysoká. Pomáhají nám i úpravy technických pravidel, kdy budou tovární motorky omezeny v otáčkách a soukromé týmy mohou získat další díly. Díky tomuto pravidlu musí hlavní tým od továrny, což je v tomto případě tým Crescent, dát svým dalším týmům zúčastněným ve WSBK určité díly. Na základě toho bude motorka velmi podobná těm továrním. Spolupráce s továrnou bude pak probíhat na bázi konzultací.“

Příprava této sezóny začala před pár dny testy v Jerezu a Portimãu.

„Máme za sebou první testování. Hodně jsem se těšil, až budu vyprávět o tom, jak to bylo skvělé. Bohužel testy nedopadly úplně dobře, byla to souhra nedostatku času a smůly. Jeli jsme do Jerezu a Portimãa na pět dní. První dva dny jsme bojovali s elektronikou, která bohužel moc nekomunikovala a na místě se s tím nedalo nic moc dělat. Tato porucha bude vyřešena na poslední testy a první závody v Austrálii. Další smolnou věcí bylo to, že nám první den praskl výfuk a druhý den nám vypověděl službu úplně nový motor. Na druhou stranu to vlastně prohloubilo naši spolupráci s Yamahou, která se nám snažila co nejvíce pomoci. Nyní se budeme společně snažit ve dvou týdnech před Austrálií vše dohnat. Přes to, že jsem se s motorkou ještě úplně nesžil a čeká mě spousta práce, tak si myslím, že pokud bude všechno fungovat, tak bude na mě, jaké výsledky zajedu.“

Zjistili jste, proč ti při testu bouchl motor už po dvou kolech?

„Uletěl ventil, ale proč, to jsem se ten den nedozvěděl a od té doby jsem se o to nezajímal. Už se stalo a nyní se soustředím na to, abych já podal maximální výkon.“

Náhradní motor nemáte nebo nebyl čas?

„Máme. Měli jsme dva motory, jeden z loňské sezóny a jeden úplně nový. Ten loňský už byl na konci kilometrů a budeme ho ještě potřebovat na doladění některých elektronických věcí pro závod v Austrálii, takže jsme ho sundali. V pondělí jsem měl odjezdit 100 – 200 km na novém a ten vydržel dvě kola. Poté už nebyl čas vrátit tam ten první.“

Kolik jsi najel zatím kilometrů?

„Asi tak třetinu toho, co v autě za ten týden (smích). V autě 1 100 km a na motorce 300 – 400 km. Ono to zní hodně, ale z toho bylo 250 km ven a dovnitř pit lane. V Jerezu to bylo lepší, ale v Portimãu toho bylo méně. Na konci prvního dne jsem nasadil novou pneumatiku na zajetí rychlých kol, ale když jsem měl na to zajet nějaký konkurenceschopný čas, tak test předčasně ukončili. No a v pondělí, druhý den, jsem se nesvezl vůbec. Kvalitních kilometrů bylo tak asi 100.“

První den ti praskl výfuk, proč?

„To byla smůla, šlo o závadu na materiálu. Bylo to také souhrou toho, jak už jsem zmínil dříve, že jsme měli nedostatek času před sezónou. Motorka nám přišla pozdě a bylo na to pár dní, takže se udělal jeden prototyp výfuku, který jsme měli s sebou. Jiný jsme neměli, ale pak jsme druhý sehnali od Yamahy.“

Ondra má samozřejmě radost z návratu WSBK do Brna a plánuje i něco pro fanoušky.

„Letos nás čeká celkem 13 závodních víkendů. Oproti loňskému roku došlo ke dvěma změnám v kalendáři. Jednou změnou je zřejmě Argentina místo Jerezu, ale to ještě není potvrzeno. Druhou změnou je závod v Brně, který nahradil závod v Německu. Je to po šesti letech, kdy se Superbiky vrátí do Brna a já se na to moc těším. Budu se také snažit připravit něco zajímavého pro fanoušky – nějaký kotel na Céčku, fan trička a podobné předměty. Doufám, že přijde fandit co nejvíce lidí.“

Jak vnímáš to, že se upravil harmonogram víkendu a přibyl další volný trénink?

„Určitě to vnímám kladně. Je to výhoda zejména pro netovární týmy, které mají méně natestováno. Čas na trati se vlastně nezmění, ale tím, že se to rozdělí, tak bude více času na seřízení motorky, protože během tréninku nestihnete všechno. Za sebe to určitě hodnotím kladně.“

Když navážeme na harmonogram víkendu, líbí se ti závod v sobotu a druhý v neděli?

„Dřívější dva závody v neděli nemůžu posoudit, ale vím, že to byla velká dřina. Než jste se dostali rozumně do boxu nebo motorhomu, tak bylo půl druhé a o půl čtvrté byl druhý závod. To znamená chystat se na něj tak ve tři čtvrtě na tři. Tam byla pauza asi tak hodinu. Mluvil jsem o tom například s Carlosem Checou a říkal, že si mezi tím stihl i zdřímnout, aby načerpal síly. To dává logiku, protože spánkem načerpáte nejvíce síly. Když vezmu závody v Assenu, Doningtonu a Laguna Seca, což jsou asi nejnáročnější tratě na fyzičku, tak jsem rád, že to bylo rozděleno do dvou dnů. Fyzické vypětí mezi závody je opravdu neskutečné. Ale ani teď to v sobotu není úplně jednoduché. Ráno vstanete před sedmou, když nebydlíte na okruhu. Čeká vás přesun na trať, půl hodinový trénink a Superpole, kde je velký stres. Když postoupíte do Superpole 2, tak je to další půlhodina. Je to ale půlhodina, jako když běžíte úplně naplno. Už po Superpole jste unaveni a pak vás čeká ještě závod. Sice se uvolnila neděle, ale o to víc toho je v sobotu a nyní bude i v pátek.“

Jmenoval jsi Assen a Donington, které tratě ti sedí?

„Rád bych řekl Brno, sice jsem tam dlouho nezávodil, ale mám tam zajetý dobrý čas na Superstocku. Moc se tam těším, a pokud bude vše fungovat, tak věřím, že by to mohlo být opravdu super. Vždycky mně seděla Valencie, ale ta v kalendáři není. Nejlepší výsledky kromě Assenu jsem měl samozřejmě v Imole, kde jsem dokázal vyhrát Superstocky.“

Loni se ti líbila rodinná atmosféra v týmu, jak je to letos?

„Atmosféra je velmi podobná. V týmu Grillini jsem byl maximálně spokojený se svými mechaniky, pracovali velmi obětavě a někdy i celou noc do pěti do rána. Myslím si, že v týmu Guandalini to bude podobné. Mechanici mi teď při testech sedli, takže si myslím, že po lidské stránce to bude na výborné úrovni.“

Nebude ti chybět týmový kolega?

„Nad tím jsem přemýšlel, jestli chci, nebo nechci týmového kolegu. Na jednu stranu mi možná bude chybět, že tam nebude někdo zkušenější, jako například loni Ayrton Badovini. Byl pro mě měrka kvalitního jezdce, navíc na stejné technice, takže jsem se místy neměl za co stydět. Také proto, že být jediný v týmu je nervově náročnější, než když jsou dva. Cítíte, že všichni pracují jen pro vás a víte, že když neuspějete vy, tak neuspěje nikdo. V tom je to složitější. Výhodu spatřuji v tom, že jde všechno do mě a budu mít ty nejlepší podmínky.“

Jak se připravuješ před závody? Jaká je tvá strava a jak se stravuješ při závodech?

„To je výborná otázka na pana Heiníka, který mě od roku 2014 připravuje a hodně mě posunul. Myslím, že to bylo vidět i na výsledcích. U mě příprava probíhá přibližně od prosince, protože v listopadu probíhají ještě nějaká vyjednávání a člověk si chce trošku odpočinout od sezóny. Přípravu jsem v posledních pěti letech hodně změnil. Už neběhám závody a trénink jsem uzpůsobil motorce. Snažím se věnovat přípravě středu těla v tělocvičně, protože to je na motorce velice důležité. To když máte pevné, tak se méně nadřete. Pak trénink přenáším na řidítka, takže jízda na horském kole, na snowbiku na sněhu na enduru nebo motokrosové motorce. Snažím se připravit tak, abych nesedl na motorku s pocitem, že jsem půl roku neměl řidítka v ruce.“

„Co se týče závodů a stravy, tak protože mají Superbiky náročný časový harmonogram, člověk nestíhá pořádně jíst. Když jsem měl párkrát hlad a šel jsem si dát oběd, tak to byla velká chyba. Po jídle jste na motorce trochu ospalí a také se méně soustředíte. Já se snažím jíst pouze věci s cukrem a po výkonu nějaké proteinové koktejly, abych neměl hlad. Pořádné jídlo se vlastně jí ráno a večer.“

Nyní jsi nám představil kombinézu v nových barvách, kdy uvidíme motorku?

„Barvy budou modré a motorka bude podobná té loňské. Kvůli nedostatku času jsme se moc nesoustředili na prezentaci, ale více na technickou stránku. Na první fotky se můžete těšit až v Austrálii. Nicméně když už se bavíme i o kombinéze, tak bych rád zmínil, že už dva roky používám systém D-Air nebo-li airbag v kombinéze od PSI Hubík. Dříve to nebylo úplně zavedené v kombinéze, ale šlo o takovou vložku. Od letošního roku budu používat já a Karel Abraham kombinézu přímo s originálním D-Airem v kombinéze, takže budeme mít stejný systém, jaký má například ve své kombinéze Valentino Rossi. To je pro firmu samozřejmě také velký skok vpřed a já se na to těším. Nemyslím tím, že bych to chtěl otestovat, ale až ji vyzkouším, jak mi sedí.“