Veškeré informace o letošní Tourist Trophy najdete v našem speciálu – Isle of Man Tourist Trophy 2016.

Ahoj Kamile, už jsi doma po více než čtrnácti dnech na ostrově Man. Máš za sebou svoji druhou účast na Tourist Trophy, můžeš nám hned na začátek rozhovoru shrnout své dojmy?

Kamil: „Ahoj, jsem šťastnej, že jsem se celkem v pořádku vrátil zpátky. Dokončil jsem čtyři z pěti plánovaných závodů a ve všech jsem získal bronzovou repliku. Posunul jsem si svoje osobní maxima, takže s tímhle nejde být nespokojený :)“

DSC_8850

S jakými očekáváními a cíli jsi na TT přijížděl?

Kamil: „Na Man je lepší nejezdit s žádným očekáváním. Tam se může všechno podělat v jedný vteřině. Určitě jsem se ale chtěl zlepšovat a mým tajným cílem bylo překonat průměr na šestce 120 mil v hodině a na litru 125. Na šestce se mi to povedlo, ale na litru jsem se dostal na 124,995, takže těsně jsem zaostal :)“

Co pro tebe a tvůj tým bylo v letošním ročníku slavné TT nejtěžší?

Kamil: „Strašně nás potrápilo BMW. Už v Hořicích se mi porouchal jeden motor a s druhým byly elektronické problémy. Naštěstí se nám podařilo koupit v Hořicích od Stefana Holze náhradní motor, kterej jsme nasadili rovnou do tréninků na Manu. Nebylo nic vyzkoušenýho, ale věřili jsme, že bude fungovat. Nic jinýho nám ani nezbývalo. Bohužel jsme se ale dál potýkali s drobnostmi, který nás stály moc času, a hlavně nedojetými tréninky. Na litru jsem tak ztratil celý dva dny a na šestce kvůli tomu dokonce tři dny kvalifikací.“

DSC_8785

A naopak, na který okamžik vzpomínáš nejraději? Z čeho máš největší radost?

Kamil: „Nejlepší pro mě byl druhej závod supersportů a poslední závod v litrech, senior TT. Ty mi vyšly skvěle a já si to strašně užil. Zlepšil jsem se nejen v pořadí, ale hlavně v dosažených časech, což je pro mě strašně důležitá motivace do budoucna.“

TTman.cz

TTman.cz
Reklama

Předchozí Další

Když půjdeme postupně, jak probíhal přesun z Hořic přímo na ostrov Man?

Kamil: „Po Hořicích už byly vlastně jen tři dny do odjezdu na Man a my měli místo plánovaných dvou motorů do BMW jen jeden polofunkční. Naštěstí jsme v neděli koupili již zmíněný motor od Stefana, ale kluci ho museli ještě hodit do motorky a vyzkoušet alespoň na brzdě, protože na jiný testování už prostě nebyl čas. Šestka byla naštěstí bez problémů, tak jsme ji vůbec neřešili.“

Ty, tvůj tým a technika jste na Manu, co jste řešili hned po příjezdu?

Kamil: „Po příjezdu měli práci hlavně Matys s Alzem. Museli obě motorky připravit. To znamená u BMW vyměnit standardní nádrž za větší. Tu jsme mimochodem sehnali taky dost na poslední chvíli. Potom motorky pořádně projít a připravit na důkladný technický přejímky, které jsou na TT každý den před tréninkem nebo závodem. Já si vyřídil administrativní přejímku a další spoustu povinných briefingů. Bylo to docela hektický.“

DSC01385

Následovaly první tréninky, jaké bylo jet po roční pauze znovu po okruhu Mountain Course? Pamatoval sis všechny úseky trati nebo sis je musel nějak připomínat?

Kamil: „Trať už si pamatuju dobře. Jen se teď učím tu správnou stopu, což je na další léta bedlivýho zkoušení :) Bylo tam jen pár drobných změn v úpravě povrchu, ale to byly opravdu jen maličké drobnosti. Byl jsem z prvního vyjetí po roce zase docela nervózní, ale chytl jsem se dobře a získal rychle jistotu.“

Letos jsi zažil svůj první, doufáme i poslední, pád na TT. Co se stalo a jak probíhal tvůj návrat do depa?

Kamil: „Bohužel mě potkal pád, což je šílená představa. Naštěstí to bylo v Ramsey, ve městě, kde se nejede zas tolik rychle. Skupinka přede mnou jedoucích jezdců se dost motala a já si nechával odstup. Před jednou zatáčkou ale doslova zastavili, tak jsem šel prudce na brzdy taky. Jenže jeden z těch pomalejších kluků mi to zavřel přímo před nosem, takže jsem se přes něj natáhnul. On pokračoval dál, zatímco já jsem se válel. Docela jsem si namlátil, tak mi nebylo moc do zpěvu.

Návrat do depa je kapitola sama pro sebe. Na tak dlouhým okruhu prostě nejde se jednoduše dostat rychle zpět. Nejlepší je, když pro tebe dojede vlastní tým, jenže musí používat vedlejší silnice, protože po tý hlavní se závodí. I když jsem měl třeba jen technickou poruchu, vždycky to znamenalo v podstatě ztracenej den trénování. Objet ostrov po vedlejších silnicích může trvat třeba hodinu.“

DSC03463

Pojďme k závodům, jel jsi dva závody ve třídě Supersport na Yamaze R6. V tom prvním jsi musel odstoupil pro technickou poruchu, ale v tom druhém sis spravil chuť a dojel na super 23. místě. Jak závody probíhaly a jak ses na motorce cítil?

Kamil: „No, do prvního závodu jsem v podstatě vůbec nenastoupil. Na startovním roštu, když už první jezdci vyjížděli a já se postupně posunoval na startovní čáru, jsem si dotahoval tlumič řízení. Při zkoušce tuhosti, to je takový to rychlý kejklání řidítkama, se najednou zlomil držák toho tlumiče, takže motorka nejen že netlumila, ale taky tam překážel ten tlumič, kterej volně lítal v prostoru brejlí a vidlice. Nešlo dělat nic jinýho, než to vzdát.

Druhej závod už byl super. Věděl jsem, že to půjde. I když jsem za celý tréninky na šestce moc nenajezdil, tak jsem věděl, že motorka funguje, a já se na ní cítil moc dobře. Chybělo možná trochu výkonu, protože jsem jel na celkem standardním stocku. Mimochodem, tahle motorka už se mnou byla na Manu v roce 2012, kdy jsem na ní vyhrál ty newcomery na Manx GP :) No a vidíš, co jsem z babičky ještě vyždímal :) Za půjčení tohohle super stroje bych chtěl moc poděkovat Jozefu Pappovi, kterej mi moc pomohl.“

DSC04664

Dále jsi měl na programu závody Superbiků a Superstocků, které jsi jel na motocyklu BMW S1000RR. Můžeš nám shrnout jejich průběh?

Kamil: „Závod Superbiků byl na programu jako úplně první. Zase mi dal strašně zabrat jako loni. Bohužel jsme do závodů nestihli nastavit podvozek, takže jsem se s tím strašně pral a po šesti kolech jsem byl strašně vysílenej. Navíc mi motorka v posledním kole úplně chcípla. To souviselo s těma drobnejma elektronickejma problémama, který jsme nedokázali odhalit. Nicméně to stačilo aspoň na repliku, takže jsem byl moc rád.

Největší šanci jsem viděl v superstocích. Přesto, že jsem se tady vlastně umístil nejlíp ze všech závodů (21. místo), jsem nebyl úplně spokojenej. Hlavně teda sám se sebou. Byl jsem trochu rozhozenej pořád z tý elektroniky, která mi vypínala přístroje, a motorka občas kuckala. Naštěstí ale nikdy nezhasla úplně. Na psychice to ale nikomu nepřidá, takže jsem nejel moc v pohodě.
Závod Senior byl z mýho pohledu úplně nejvíc povedenej. Na motorce jsme vychytali elektriku a podvozek už taky fungoval celkem dobře. První kola mi vyšly perfektně a já byl dokonce v první dvacítce. Potom mi přece jen trochu docházely síly a navíc jsem trochu podělal druhej pit stop. Nechal jsem zařazenou rychlost a Alzo, kterej měnil kolo, ho nemohl protočit a nasadit řetěz. Bylo to sice maličký zdržení, ale jedno nebo dvě místa by to třeba ještě hodilo :) Každopádně tři Merkury za tři závody litrů byly boží.“

Řešili jste hodně technických problémů na motorkách, jak jste na tyto problémy byli připraveni? Měli jste dost náhradních dílů?

Kamil: „Dílů jsme měli celkem dost, proto taky byli kluci schopní motorku po pádu do druhýho dne spravit. Jenže s elektronikou jsme se trápili strašně moc. Nakonec jsme zjistili, že to vypínání způsobovala baterka, která na těch šílených hrbolech poskakovala a narážela kontaktama do nádrže. Ta až k baterce normálně nezasahuje, ale my měli tu zvětšenou, takže jsme ani netušili, že se něco takovýho může stát. Prostě další zkušenosti a jasný poučení, že na Manu se ti fakt může stát všechno možný.“

DSC_9058

Když vezmeme třeba tvé BMW, v posledním závodě Senior TT jsi měl největší průměrnou rychlost 124,995 mph (201,16 km/h). Má motorka ještě nějaké rezervy nebo pro větší rychlost jsou už potřeba úpravy na motorce?

Kamil: „Rezervy jsou především ve mně. Jsem si jistej, že i na takovýhle seriový motorce jde zajet čas hluboko pod 18 minut. Musím se prostě učit, učit a znovu učit. Tenhle rok jsem zase o něco chytřejší a zkušenější, tak doufám, že to dokážu využít na dalším TT. I když s rychlejší motorkou by to bylo trochu jednodušší :) Na Manu jsem zjistil, že některý motorky mají i 230 koní, což je víc než o třicet koní silnější, než jsem měl já. Tak s takovou motorkou by to šlo opravdu líp :)“

Kdy začnete s přípravou na TT 2017?

Kamil: „Na další TT samozřejmě myslím už teď a určitě uděláme všechno pro to, abychom mohli vyrazit i příští rok, ale nebudu si nic malovat. Přesto, že to teď byl opravdu pěkný úspěch, po sezoně budeme úplně bez peněz a celý to shánění a stresy začnou nanovo. Musíme stát pevně na zemi a říkat jasně, jak se věci mají. Když na to peníze nebudou, jet prostě nemůžeme. Tahle facka od reality je vždycky strašně bolavá, ale já jsem už zvyklej. Velkej sponzor mi nicméně chybí pořád, ale určitě se z toho nesložíme a budeme makat, co to půjde :)“

DSC_9067

A na jakých dalších závodech tě tví fanoušci můžou vidět?

Kamil: „Chci dobře odjet celý IRRC, to znamená Chimay, Imatra, Hořice a Frohburg. Letos se snad už konečně dostanu do Těrlicka a dál se uvidí podle peněz :) Trénovat budu na okruzích s Dafit Filla racing agency, takže tam rád všechny uvidím. Můžeme pokecat nejen o TT, ale i o existenci života, vesmíru a vůbec :)

Za úspěšnou TT bych chtěl strašně moc poděkovat všem mým fanouškům, kteří se tak krásně spojili a přispěli na naši výpravu. Celou dobu jsem na to myslel, že vlastně jedu za všechny ty super lidi, kteří nám pomohli. Makali jsme, co jsme mohli a dali do toho všechno, tak doufám, že jsem nikoho nezklamal. Příspěvek od fanoušků byl samozřejmě jen kus z celkového rozpočtu. S tím mi pomáhají moji sponzoři, bez kterých by to nešlo vůbec. Jsou to především společnosti: Kaiser servis, Panattoni Europe, Blue Label, Zeller Gmelin, Vágner sport, Bonmoto, Broker Consulting Rudolf Rodywirja, MOD elektronik, Titanium pro, RP tunning, Ermax. Další velkou podporu jsem dostal od Autoklubu ČR, protože jsem mohl být oficiálním reprezentantem České republiky a děkuji také panu Šťovíčkovi z Autoklubu za finanční podporu.“

Kamile, moc děkujeme za rozhovor a gratulujeme k letošním super výkonům na legendární Tourist Trophy.

DSC_8743