Po smolném výpadku při posledním startu v roce 2016 si zde letos překonal své maximum. Tím byl doposud silný příběh z ročníku předešlého, kdy po pádu a zlomenině klíční kosti v sobotním programu zaznamenal tento sympatický Ital s českými kořeny čtvrté místo v nedělním závodě. Letošní závod startoval za téměř ideálního počasí. Po startu se na čele vytvořila čtyřčlenná skupina, ve které byl i náš jezdec. Okamžitě si začali tvořit náskok na své pronásledovatele. Vedoucí čtveřice si neustále střídala pořadí a sváděla divokou bitvu o stupně vítězů.

Dvě kola před cílem ovšem do krásných soubojů již rozdělených dvojic začali promlouvat jezdci o kolo zpět. O vítězství si to rozdávali Radek Lamich s Pierrem Coppou, o třetí místo usilovali jezdci Lukáš Fikker s Michalem Veckem. Pierre Coppa projel cílem se ztrátou 1,6 sekundy na vítěze, a mohl si tak poprvé vychutnat hořické stupně vítězů. David Polák, druhý z jezdců týmu Motor Village 69, bohužel po vlastním pochybení do nedělního programu nenastoupil. Tým nyní čeká tvrdá práce a rychlý návrat s Pierrem za řidítka šestistovky. Nejbližší závod šampionátu Alpe Adria se totiž koná již za čtrnáct dní v holandském Assenu.

Pierre Coppa

Pierre Coppa

“Bydlet v Hořicích a ještě uvnitř závodního okruhu legendárních zatáček… milovat celým srdcem dvoutaktní kategorii malorážek a navíc i tu atmosféru, která tady sálá prostřednictvím úžasných diváků nalepených těsně za cedulemi zakázaného prostoru… moje krevní skupina jsou autodromy, ale tohle stálo, nebo minimálně ovlivnilo rozhodování závodit v 57. ročníku 300 zatáček Gustava Havla a odskočit si tím z “šestistovky” zpět na 125cc Sportproduction.“

„Přípravy byly velmi hektické, neměli jsme materiál, ze kterého bychom postavili na start konkurenceschopnou závodní motorku. Naštěstí máme kolem sebe tady i v Itálii fantastické lidi, díky kterým se nakonec vše zvládlo, a já mohl opět naskočit do mé milované třídy.“

„Sobotní tréninky probíhaly podle představ, kdy se podařilo nalézt správné nastavení motorky a postupně snižovat časy až k poslednímu kolu a nejrychlejšímu času, které mělo hodnotu 2:41,6s. Pro nedělní závod to tak znamenalo třetí pozici a start z první řady.“

„Ráno jsme startovali velmi brzo, ale obavy z chladných teplot se naštěstí nepotvrdily. Naopak, podmínky byly téměř ideální. Do závodu jsem nastupoval s respektem a s velkým klidem. Hořice nejsou o sportovním výkonu, ale do kombinace se tady přidává srdce a hlavně hlava. My přeci jen neměli žádná velká očekávání, navíc jsem udělal další krok ohledně ochranné výbavy, směrem ke zvýšení bezpečnosti, která tady hraje zásadní roli.“

„Závod byl fantastický, zábavný, plný předjížděcích manévrů na čele čtyřčlenné skupiny. Společně s Radkem se nám poté povedlo poodjet našim nejbližším pronásledovatelům a bojovat o vítězství. Naneštěstí jsem se v posledním kole na vodojemu trošku zdržel za jezdcem o kolo zpět, Radek se mi drobek odtrhl a já se tak nemohl pokusit udělat příjezd na cílovou čáru o trochu zajímavější a napínavější. Mám radost z nejrychlejšího kola v závodě, které se mi povedlo snížit na 2:39,1s.
Rád bych ze srdce poděkoval všem divákům, kteří tady tvoří tak úzký kontakt s jezdci, všem našim partnerům a fanouškům, kteří nejenže nám umožnili realizovat si tento sen, ale byli tady s námi, fandili a vše jsme si tak mohli prožít dohromady a pospolu. Teď se naplno vracíme k šestistovkám a šampionátu Alpe Adria.”