Vítězslav Hatan – klasik 250 – 1. místo / celkově 8. místo a klasik 350 – 1. místo / celkově 2. místo

Zdravím z Mirošova,

odjezd do Dymokur jsme měli trochu hektický. Po Hořicích jsem byl v pondělí a úterý pracovně v Budějovicích, a tak mně zbyly dva večery na rozebrání a přípravu motorek na Dymokury. Ještě, že vše ostatní dělá na 110% Ivča s pomocí Terky. Ve středu večer naložit a ve čtvrtek už jsme byli na místě. Předpověď počasí sice nebyla nic moc, takže po předchozích smolných ročnících (čtyřikrát mě odvážela sanitka s různým poraněním :-() byl otazník, zda letos na tuhle smolnou trať přijet závodit. Děvčata udělala statistiku a zjistilo se, že mám dvouletý havarijní cyklus, tudíž letos můžu jet, ale příští rok ne :-).

Očekávání: byl jsem rád, že se nakonec přihlásilo více klasiků i s novějšími motorkami, než s jakými jedu já, a očekával jsem tedy zajímavé srovnání.

Na první tréninky jsme vyrazili ještě za vlhka v 8 hodin, nicméně ve dvěstěpadesátkách oba tréninky bez problémů a byl z toho nejlepší čas o 1,6 vteřiny před Daliborem Žiškou na TZ.

druhém tréninku třistapadesátek, kdy už se jelo na suchu, jsem objel jen čtyři kola a musel jsem se nechat odvézt svozákem. Motorka sice vrčela, rychlosti šly řadit, ale nejela. (ustřižené nýty na spojkovém koši). Nicméně stačilo to na první čas o pouhou vteřinku před Jirkou Švihnosem. Malé rozdíly z tréninků napovídaly možný průběh závodů.

Ve dvěstěpadesátkách byli po startu přede mnou chvíli Dalibor Žiška a Milan Bango na Yamahách TZ. Povedlo se mi je během dvou kol oba předjet a potom už šlo v pořádku dojet do cíle. Povedlo se. Ve třistapadesátkách jsme si to rozdávali s Jirkou Švihnosem. Předjížděl jsem ho na brzdy v zatáčkách, ale jeho tézetka letěla jako z praku a Jirka nedělal chyby, takže mi na rovině zase odletěl. Povedlo se mi ho předjet až ke konci závodu, potom ale Jirku zradilo zapalování a dvě kola před cílem zastavil a já jsem si v klidu dojel pro první místo. Takže s víkendem jsem naprosto spokojený, ale bez spolehlivého nekonfliktního týmu, čítající mechanika Láďu, moje zlato Ivču a Terku, bych nemohl jezdit a dosáhnout takových výsledků.

Přeji klukům, kteří měli smůlu, ať se bez komplikací rychle uzdraví a potkáme se zase příští rok na závodech. Já tedy v Dymokurech až 2019 :-). Víťas

Pokračujte ve čtení na dalších kapitolách:

následující kapitola »Eduard Werner – 125 SP – 2. místo / celkově 1. místo