Povězte čtenářům, jak jste se dostal k závodění a Dakaru?

„Pocházím z rodiny, kde v automobilovém  sportu závodil otec i strýc. Mě odmala zajímaly motorky, což logicky vyústilo v to, že jsem šel v jejich šlépějích a začal jsem se tomu závodně věnovat také. A co se týká Dakaru, jako každý muž  jsem se o něj zajímal jako o metu v tomto motoristickém odvětví, proto když se začala rýsovat možnost se jej zúčastnit, neváhal jsem.“

Pokolikáté jste se zúčastnil Dakaru 2018 a na jakém stroji?

Dakarské rallye jsem se v roce 2018 zúčastnil celkem podeváté –  poprvé to bylo na pozici mechanika v r. 2009 a poté už jen jako závodník. Pětkrát jsem jej absolvoval na YAMAZE 450 WR a třikrát na KTM Rally Replica. Motocykl v ročníku 2018 nebyl nový, jednalo se o model 2015, který jsem měl zapůjčen od Moto Racing Group a před závodem jsem ho jen repasoval.“

Měl jste mezi Dakary roční pauzu, pomohla ta roční pauza v přípravě? A jak příprava probíhala?

„Roční pauza byla zapříčiněna očekáváním narození dcery Viktorie. S ohledem na to, že Dakar 2017 nebyl po žádné stránce povedený ročník, jsem nakonec přesvědčen, že jsem vůbec o nic nepřišel. Po osmi letech jsem si alespoň užil klidné Vánoce a Nový rok doma. Příprava na Dakar probíhala standardně, jako každý rok. Kromě fyzické průpravy na závod samotný vyžaduje mj. zajištění financí k účasti, pořízení spotřebního materiálu, pneumatik, oblečení, výstroje atd. Přes rok se věnuji tréninku na motorce, na kole nebo spinningu, občas běhu na lyžích, chodím často plavat. Nic speciálního ale neabsolvuji.“

Dakar 2018 = kategorie Malle Moto … co to znamená?

„Podle mě tato kategorie skutečně kopíruje původní ideu zakladatele Rallye Dakar Thierre Sabina a vrací tak její závodníky ke kořenům dakarské rallye. Osobně se ne úplně ztotožňuji s tím, kam se Dakar ubral a v jakou formu se vyvinul. Zprofesionalizoval se až do té míry, že u velkých týmů na každého jezdce připadá možná víc než deset lidí, které se o něj nebo jeho závodní stroj starají – mechaniků, manažerů, fyzioterapeutů, fotografů, kuchařů… Jezdec dojede, vysprchuje se ve svém obytném kamionu, lehne si do klimatizované ložnice a odpočívá, o vše ostatní se stará tým. Podle mého taková rozhodně nebyla původní myšlenka Thierre Sabina, když rallye v roce 1978 poprvé organizoval. Proto jsem si chtěl zkusit právě tuto formu rallye, kterou dnes splňuje jen kategorie Original/malle moto.

Zamýšlel jsem to už v předchozích letech, ale nikdy se to nepodařilo. Nebyly tomu nakloněny zájmy sponzorů nebo se vyskytly jiné okolnosti, jako třeba moje loňské úplné vynechání Dakaru z důvodu očekávání narození dcery apod. Ročník 2018 jsem jel v barvách týmu Moto Racing Group na jejich motocyklu, ale vzhledem k zařazení právě v kategorii Original jsem se v závodě musel spolehnout jen sám na sebe, a nemohl tak využít podpory nebo zázemí týmu. V bivacích byli závodníci této kategorie od ostatních odděleni, jejich servis a zázemí zajišťoval sám organizátor, který na toto vyčlenil jeden samostatný kamion, kde měli závodníci uloženy své věci, náhradní díly, kola, pneumatiky aj. To vše však bylo omezeno na objem 80 litrů jedné plechové bedny a stejně velké cestovní tašky. S tím si závodníci museli vystačit během celé rallye.“

Říkáte, že od pořadatele máte přidělenou bednu s určitým obsahem, co vše tam naleznete?

„Jak jsem už říkal, povoleno máme dvakrát 80 litrů, takže pojmout musí základní oblečení, hygienické potřeby, léky, náhradní díly, drobné nářadí, filtry a vše, co každý osobně uzná za vhodné. Od pořadatele jsme měli k dispozici právě tuto prázdnou bednu k uložení věcí a tašku, v bivacích pak podložku pod motorku, stojan, stan, dva společné pracovní stoly a jeden kompresor, k servisu pak oleje, spreje na filtry a brzdy a veškerý sortiment produkce firmy MOTUL, který jsme mohli při servisu upotřebit.“

Vozíte si s sebou i nějaký talisman?

„Vozím s sebou každý rok v příručním zavazadle malou kovovou podkovu a žeton z kasína.“

Je rozdíl v přípravě jezdce na kategorii Malle Moto než  Super Production nebo Maraton?

„Start v této kategorii vyžaduje úplně jinou taktiku, než na jakou jsem byl v předchozích sedmi účastech v kategorii Marathon zvyklý. Jezdec musí v závodě šetřit techniku i sebe, aby byl schopen se po dojezdu postarat ještě o motocykl. Na servis a opravy mi zbývala denně zhruba hodina a půl času, nemohl jsem  si tak dovolit poškodit motorku např. pádem tak, že bych ji pak nebyl schopen dát během takto krátké doby dohromady a postavit se ráno na start další etapy. Tím by pro mě Dakar skončil.“

Jak je známo, na Dakaru se málo spí. Jezdec ve Vaší kategorii toho naspí ještě méně než jezdci v jiných kategoriích, nebo se mýlím?

„Ano, vzhledem k tomu, že závodník kategorie Original se v bivaku musí spolehnout sám na sebe, postarat se po návratu z etapy o sebe i servis svého stroje, o přípravu roadbooku na druhý den atd., zbývá mu na spánek mnohem méně času než závodníkům, kteří využívají zázemí týmu, mechaniků, manažerů aj. Spánek se tak musí vejít leckdy i jen do dvou tří hodin denně, obvykle přicházel na řadu až kolem druhé hodiny ranní a budíček mě čekal i kolem půl čtvrté, když start připadal například na 5. hodinu ranní. Tak to šlo 14 dní za sebou, což se odrazilo v kumulaci únavy a spánkového deficitu.“

Jak vám můžou ostatní jezdci nebo týmy v případě problémů v jednotlivých etapách pomoci? A respektují Vás, pomáhají Vám jednotlivcům?

„V bivaku si závodníci v kategorii Original mohou pomáhat navzájem bez omezení, pomoc ostatních závodníků a týmů není povolena. Pokud se vyskytne závada na stroji, která není odstranitelná v rámci vymezeného prostoru pro tuto kategorii, může si závodník sjednat provedení opravy u libovolného týmu, který je na to technicky vybaven, např. sváření hliníku jako v mém případě prasklé vidlice, avšak tuto opravu musí vždy provést sám a pod dohledem komisařů kategorie Original. V etapách si ale samozřejmě můžeme pomoci všichni bez omezení kategoriemi.“

Letošní Dakar byl jeden z nejnáročnějších, myslíte, že tímto pořadatelé stanovili svoji laťku a závod už bude stejný nebo těžší?

„Nikdy nemůže být nic tak těžké, aby to nemohlo být ještě těžší. Pořadatel je při plánování tratí limitován dohodami s jednotlivými zeměmi, které se toho ročníku účastní, a jak se v minulosti ukázalo, není vždy jednoduché vyjednat podporu závodu s vládou země, která má vhodné podmínky pro jeho uspořádání. Letos po skončení rallye navíc opustil pozici sportovního ředitele Marc Coma, nedá se i proto vůbec předjímat, jak budou další ročníky vypadat. Za sebe mohu říct, že letošní Dakar byl s velkým odstupem rozhodně ten nejtěžší, který jsem absolvoval, ale současně jeden z nejhezčích.“

Jaký ročník Dakaru nebo zážitek z Dakaru Vám zůstal zaryt v paměti?

„Z každého ročníku mi v paměti utkvělo něco. Svou náročností a účastí v kategorii Original to ale určitě bude tento poslední ročník 2018.“

Vaše budoucí účast na Dakaru?

„Vše záleží na dohodě s týmem Moto Racing Group i jiných okolnostech, nevylučuji ale, že se dalšího ročníku už neúčastním.“

Můžou Vás fanoušci vidět i na jiných závodech, popř. kde?

„Po skončení Dakaru se koná spousta besed a prezentací na výstavách, co se týká závodů, žádné konkrétní plány ještě nemám.“

Komu byste chtěl poděkovat?

„Určitě je namístě poděkovat sponzorům, bez jejichž finanční podpory by účast byla obtížně realizovatelná. Rozhodně ale patří velký dík za podporu i mojí rodiněpřítelkyni Lence, která se navíc stará o mediální stránku mojí účasti v rallye, přenos informací a fotografií ze závodu, prezentaci na sociálních sítích, a také samozřejmě dceři Viktorce.“