Frank Sinatra zpívá písničku „My Way“ (moje cesta), ty můžeš nyní říct „můj šampionát.“ Byla k tomu jen jedna cesta? Co se stalo v neděli odpoledne, to je nezapomenutelné.

„Myslím, že ze závodu to bude jedna z nejlepších věcí. Jednodušší strategií bylo jen dokončit závod, ale bylo těžké se kontrolovat. Do závodu jsem neodstartoval tak špatně a pak jsem viděl, že je Zarco za mnou. Nechal jsem se předjet, protože jsem věděl, že se bude snažit na to tlačit. Když jsem byl za ním, tak jsem byl schopný být rychlejší. Pak jsem trochu ztratil koncentraci a udělal jsem několik hloupých chyb, protože jsem nejel po svém. Pak udělal chybu, já ho předjel, ale viděl jsem, že byl moc agresivní. Z toho důvodu jsem udělal chybu v první zatáčce. Když jsem ho předjel v poslední zatáčce, tak jsem měl strach, protože jsem cítil, že je hodně blízko a snažil jsem se brzdit pozdě. Chtěl jsem zabránit kritickému momentu, ale nakonec jsem se do kritické chvíle dostal sám. Když jsem ztratil předek, tak jsem si řekl, že zůstanu se svou motorkou a uvidíme, kde skončíme. Když jsem byl už dole, tak se to chytlo a jel jsem dál. Někdo řekl, že potřebuji zůstat na motorce, a to se mi podařilo. Od té chvíle jsem si řekl, že je čas na to dokončit závod. Pak jsem ale viděl, že Lorenzo a Dovi udělali chybu. Z toho jsem zklamaný, protože bych byl rád, kdyby s námi byl Dovi na stupních vítězů. Myslím, že měl Dovi úžasnou sezónu. Od té chvíle jsem si řekl, že se je opět budu snažit dohnat. Opět jsem se dostal na časy 31,7, ale bylo nemožné udržet koncentraci, špatně jsem řadil, najížděl do zatáček… Pak jsem si řekl OK, dokončím závod a užiji si večer.“  

Dani Pedrosa a Marc Marquez

Dokázal sis představit takový poslední závod? Vypadalo to spíš jak ve filmu.

„Ne, samozřejmě, že jsem si takový nepředstavoval. Jak už jsem říkal, bylo těžké kontrolovat sám sebe. Na boxové zdi jsem měl informace o pozici Doviho a rozdílu mezi mnou a Dovim. Když jsem viděl, že je Dovi pátý, tak jsem to zkusil. Jo, teď se smějeme, ale byla to chyba, co jsem udělal. Je to něco, co v budoucnu nechci zopakovat. Nicméně jsme skončili dobře s něčím speciálním, s tím, co bylo charakteristické pro tento rok. Ustání pádu, pád, opět ustání a zase pád. Nakonec jsem šťastný, protože jsem tady, ale je to díky mému celému týmu, zaměstnancům, rodině a fanklubu, kteří mi hodně pomohli.“

Když jsi viděl detail téměř jistého pádu v první zatáčce, který jsi ustál, ale vyjel mimo trať, co se ti honilo hlavou?

„Nejprve jsem na cílové rovince cítil, že je ke mně velmi blízko další motorka, takže jsem brzdil příliš pozdě. To byla první chyba. Pak jsem jel moc rychle a okamžitě jsem cítil trochu vibrací, s čímž jsme bojovali celý víkend a poté jsem ztratil předek. V tu chvíli jsem si řekl, dobře, zůstanu se svou motorkou až do konce. Sice nevím, jestli skončíme v kačírku nebo ve zdi, ale zůstanu s ní. Když jsem ztratil předek, tak zadek stále držel. V tu chvíli to jsem schopný zachránit loktem a kolenem. Když jsem tohle cítil, tak jsem do loktu a kolena tvrdě tlačil, na 100%. Myslím, že hlavním důvodem, proč jsem ten pád zachránil, bylo napětí závodu. Byl jsem napjatý, ale ve stejnou chvíli jsem byl zároveň velice citlivý. Jakmile jsem to srovnal, tak jsem byl možná schopný motorku znovu naklopit a zůstat na asfaltu, ale preferoval jsem výjezd do kačírku a dokončení závodu na pátém místě. Nakonec udělali oba jezdci Ducati chybu a já získal víc.“

Johann Zarco a Marc Marquez

V minulých závodech jsi mluvil o tom, že vždycky koukáš na cedule u boxů tvých soupeřů. Díval ses na to, co ukazovali u Ducati, o změnách pozic pro Doviho?

„Ne, upřímně jsem to neviděl. Díval jsem se na svou tabuli, protože jsme na ni nahoru dali „novou věc,“ kterou byla pozice Doviho + rozdíl ode mě. Bylo to vždycky 5 + 1,3 – 1,8. Díval jsem se jen na svou ceduli a čekal na to, jak ubývají kola. Jak jsem říkal, cítil jsem se opravdu pohodlně, když jsem jel za Johannem. Cítil jsem se za ním až moc pohodlně a poté jsem několikrát ztratil koncentraci.“

Pojďme k celé sezóně, po které jsi oslavil svůj šestý titul. Byla to velice mimořádná sezóna a je tu spousta důvodů k oslavám, že?

„Samozřejmě, byla to velice těžká sezóna. Byla tam spousta vzestupů a pádů, spousta těžkých i hezkých chvil. Rád bych tady měl celý tým, celou rodinu a všechny lidi, stejně tak fanklub, protože mi v této sezóně hodně pomohli. Zejména v první části sezóny to bylo velice těžké… Povím vám jednu věc. Byly za sebou Le Mans, Mugello a Montmeló. Po Montmeló jsem byl u své kadeřnice a ona se mě ptala, co se děje? Tak jsem se ptal proč? A ona: „vypadávají ti vlasy.“ Tak jsem říkal, že je mi 24, že to není možné, můj děda i táta mají spoustu vlasů. Hned poté jsem šel k lékařům do nemocnice a tam mi řekli, že potřebuji změnit přístup k závodům nebo něco takového, protože se hodně nervuji uvnitř svého těla. V tu chvíli jsem si uvědomil, že se stále usmívám, jsem veselý, ale uvnitř… jsme také lidé, je tu napětí, jsme nervózní. Když ale máte tak dobrý tým kolem sebe a dobré lidi, hodně to pomáhá. I když jste dole, můžete jít nahoru a být lepší a lepší. Teď hlavně v této druhé části sezóny, která byla perfektní. Kontrolovali jsme časy, všechny chvíle a vždycky jsme skončili na stupních vítězů, jen ne v Malajsii, ale byli jsme tam.“

Po tomhle co se stalo, změnil jsi způsob, jakým jezdíš na motorce, tvůj přístup… je to teď: Marc Marquez nyní jezdí takhle?

„Samozřejmě, že jsem změnil svůj přístup, ale také jsem změnil pocit na motorce. Udělali jsme na motorce spoustu změn a poté jsem získal zpátky ten správný pocit. Opět jsem si to začal na motorce užívat. Po Le Mans jsme jeli autem s Emilem a Josem na letiště a říkal jsem jim, že si to na motorce neužívám, jen jezdím, protože potřebuji jezdit, ale neužívám si to. Pak jsme změnili mentalitu a řekli si, že musíme najít cestu k tomu, abych si to na motorce opět užíval, a pak přijdou výsledky. Šli jsme touto cestou, v testech jsme tvrdě pracovali, každý testovací den jsem najel sto kol a nalezli jsme způsob, jak si to užívat. Měl jsem spoustu pádů, také těžkých. Jasně, řekne se, že spadnu a zítra můžu jet znovu, ale pro jezdce je to také těžké, aby na pád zapomněl a vyjel na trať hned druhý den ráno a byl opět rychlý. Byl jsem toho schopný díky týmu, protože po pádu mi řekli, že to nevadí a že klidně opraví motorku. Když máte kolem sebe tak skvělé lidi, tak je všechno mnohem jednodušší.“

Marc Marquez

Myslím, že to bylo 27 pádů, což je neuvěřitelné číslo a nakonec jsi vyhrál titul.

„Myslím, že to bylo 27,5 (smích). To také znamená, že to nebylo jednoduché. Nebyl to jednoduchý titul, tlačil jsem na to v každém tréninku. Vždycky to bylo o tom, že do toho dám všechno, od prvního tréninku. Pokaždé, když jsem vyjel na trať, tak jsem byl přesvědčen, že budu rychlý, ale je to něco, co musíme do budoucna změnit, abych byl realističtější. Ano, vyhráli jsme, jsme šťastní, ale je tu několik bodů, které musíme pro příští rok zlepšit. Samozřejmě, že si to teď můžeme užívat, ale nová sezóna začíná brzy, nicméně teď na to můžeme na chvíli zapomenout a užívat si tuto chvíli.“

Spousta sportovců a závodníků využívá pomoc psychologů, máš někoho takového nebo plánuješ to třeba pro příští sezóny?

„Ne, mým psychickým trenérem je můj tým. Je to můj tým a lidé kolem mě. Myslím, že je to nejlepší způsob. Pokud máte v týmu kolem sebe dobrou pozitivní atmosféru i v těžkých chvílích, tak to je pro psychiku nejlepší.“

Řekl jsi, že po Le Mans jste toho hodně změnili na motorce, můžeš nám říct, co to bylo? Jak důležité pro tebe byly nové pneumatiky, myslím třeba v Mugellu?

„Myslím, že nové pneumatiky byly trochu bezpečnější pro všechny jezdce. Když se podíváme na první čtyři nebo pět závodů, měli jsme tu spoustu zvláštních pádů během závodů. Tohle byla malá pomoc, ale bylo to stejné pro všechny, prostě se úroveň zvýšila pro všechny. Po Le Mans jsme měli test v Montmeló, kde jsme vyzkoušeli jiné šasi. Nebylo to nové šasi, ale spíš jeho další specifikace, kterou používal Cal a ostatní, protože já jsem používal jiné. Cítil jsem se trochu lépe a pak jsme krok za krokem vyzkoušeli různé věci. Postupně jsem získal pocit. Když jezdíte na limitu na takové úrovni je těžké ze dne na den vyzkoušet jednu věc a být o půl vteřiny rychlejší a zároveň bezpečný. Byl jsem rychlejší, ale nebylo to 100% bezpečné. To je důvod, proč jsem hodně padal. Do příštího roku chci poznat, proč se to stávalo. Budu to chtít pochopit během předsezóny, jak získat lepší pocit z předku, abych lépe poznal, kde je limit.“

Marc Marquez a Andrea Dovizioso

A co Andrea Dovizioso, to byla sezóna a jaký se z něj stal soupeř.

„Jak už jsem říkal předtím, jsem zklamaný, že nedokončil poslední závod. Byl to neuvěřitelný oponent, neuvěřitelný člověk, myslím tím to, že s ním mám opravdu skvělý vztah a také s kluky z Ducati. Viděl jsem na velké obrazovce, že přišli do mého boxu a blahopřáli mechanikům, takže k nim mám velký respekt, je to moc hezké. Od Andrey jsem se naučil spoustu věcí, zejména psychické věci – způsob, jak přistupovat k závodům a víkendům. Ukázal mi, že to musíte všechno dobře pochopit a zapomenout na ostatní. Je to něco, co spousta lidí nedokáže udělat. On je v tom jeden z nejlepších nebo možná nejlepší.“

Když vidíme, jak je například Johann Zarco silný a přichází sem další noví lidé, příští rok bude určitě také hodně těžký, že?

„Příští rok bude další rok. Od této chvíle až do prvního ledna jsem mistrem světa. Poté už budu opět dalším jezdcem, bude to nový rok a budeme doufat, že můžeme opět bojovat o titul. Budeme tvrdě pracovat v předsezóně, stejně jako to děláme pokaždé, ale jak už jsme viděli letos, musíte dávat pozor na všechny jezdce. Johann bude velice silný, sezónu dokončil dobrým způsobem, dál tu budou Dovi, Ducatisté a také uvidíme, na jaké úrovni budou jezdci Yamahy. Teď si to chci ale všechno užívat a zapomenout minimálně na dva měsíce na problémy.“

V letošním šampionátu jsi mnohem více riskoval a bylo to více ve tvém stylu. Bylo tu něco, co tě právě přivedlo k tomu, abys takhle jezdil a nejezdil jinak?

„Hlavním rozdílem je, že konkurenti udělali pár chyb a musíme toho využít a dál to zvládnout. Letos jsme se dostali do letní přestávky a bylo tu pět jezdců v 28 bodech. To byl čas na útok a problémem bylo to, že Dovi byl tak rychlý a konstantní. Když jsem byl druhý, on vyhrál, když jsem vyhrál, on byl druhý, takže jsme tu vždycky byli oba. V Brně jsme byli schopni vytvořit náskok, ale pak jsme ho ztratili v Silverstone. Na tento problém jsme zareagovali dobře a všechny závody jsme dokončili na stupních vítězů, až na to Silverstone, takže to byl ten hlavní důvod. Bylo to hodně těsné, ale jak říkám, šlo do toho všechno, i když to bylo poslední kolo jako v Rakousku nebo Motegi. I když jsem se tak necítil, prostě jsem to zkusil.“

Které vítězství sezóny pro tebe bylo to nejdůležitější?

„Věřím, že to bylo Německo a Brno, protože jedno bylo před letní přestávkou a druhé po letní přestávce. Je dobré zamířit do letní přestávky dobře a je velice důležité začít také dobře. Pak získáte dobrou atmosféru, pocit i když jste na tratích, které vám moc nevyhovují. Dokážete se zlepšit, vstřebat tyto problémy, takže tato dvě vítězství byla nejdůležitější.“

V loňském roce jsme měli hodně vítězů závodů, letos jsme zažili také spoustu zajímavých chvil. Cítíš, že tohle je nejlepší éra tohoto šampionátu, cítíš to třeba i od fanoušků?

„Pro mě ano. Show máme nyní od chvíle, co máme jednotnou elektroniku, ale hlavně od té chvíle, co přišel Michelin. Jednou z dobrých věcí tohoto roku bylo to, že jsme měli tři přední pneumatiky a tři zadní pneumatiky. Každý výrobce proto může vybrat tu nejlepší možnost pro svou motorku. Díky tomu je to všechno vyrovnanější a myslím, že je to pro fanoušky více vzrušující. Líbí se mi to. Upřímně, v roce 2013 jsem vyhrál šampionát, ale ty závody… Když jsem měl špatný den, tak z toho bylo čtvrté místo, takže to nakonec není opravdový šampionát. Opravdový šampionát je takový, jaký máme nyní, když o vítězství bojuje čtyři nebo pět jezdců a když uděláte malou chybu nebo máte špatný den, můžete jednoduše skončit desátí.“

Letos jsi ustál spoustu pádů, myslíš, že tento extra pocit, který máš při ztrátě předku, jsi získal díky tréninku na terénní motorce nebo je to pro tebe přirozené?

„Nevím, ale u mě je to spíš než o tréninku na dirt track nebo na krosce o tom, jak přistupuji k tréninkům. Jo, měl jsem 27 pádů, ale něco jsem se naučil a jsou to bezpečné pády. Spadl jsem 27 krát, ale možná 15 krát jsem byl velice blízko pádu. To mi něco přináší, nevím, jak to vysvětlit, ale mám určitý pocit na motorce. Když máte za sebou 27 pádů, tak toho na motorce už hodně pochopíte, co můžete zachránit a co ne. Takhle to je, ale samozřejmě, že to chci do budoucna zlepšit. Chci zůstat na stejné úrovni, ale být bezpečnější.“

Řekl jsi, že sis to v první části sezóny neužíval. Byl tu nějaký závod nebo trénink, kde to přišlo zpátky? Po závodě v Assenu jsi mluvil víc o tom, že se budeš už soustředit na příští šampionát. Je tu něco, co pro tebe Honda zlepšila? Například jako Yamaha přišla s novým šasi?

„Viděl jsem to už loni, ale ještě víc letos. Z nějakého důvodu byla spousta jezdců hodněkrát nahoře a dole. Samozřejmě, že když nezačnete moc dobře, tak je mnohem těžší se dostat zpátky. V Le Mans to bylo těžké, v Mugellu také, ale pak jsem si řekl OK, změním přístup a dokončím závod. V Montmeló jsem měl doma extra motivaci, ale nakonec jsem v jednom dni spadl možná pětkrát. Pak jsem ale v závodě skončil druhý a od té chvíle to bylo v pohodě. Je pravdou, že v Assenu byl Valentino velice rychlý i na suchu. Věřím, že nalezli způsob, jak být silnější a rychlejší, ale s Hondou na to pokaždé hodně tlačíme a tvrdě pracujeme. Oni jsou první, kdo chtějí mít tu nejlepší motorku, snaží se zlepšit a dodávají jezdcům nejlepší díly, nové díly, lepší díly. Pro mě není nezbytné na to tolik tlačit. Když to řeknu takhle normálně, tak tomu rozumí, pokud to řeknete naštvaně, tak to pochopí, ale začnou panikařit. Je lepší o tom mluvit, a pokud to řeknete dobře, lidé dokážou pochopit všechno.“

Letos jste změnili hlavně motor a přešli na big bang. Myslíš, je to důvod tolika pádů? Co víc potřebuješ od tohoto motoru? Více výkonu, aby ses dostal blíž k Ducati?

„Samozřejmě, že je to jedna věc, která je působivá. Není moc výrobců, kteří dokážou přivést jeden nový motor bez zkušeností. První sezónu s ním jsem vyhrál šampionát, ale to je výkon Hondy a odvedli neuvěřitelnou práci. To je možná důvod, proč jsme nezačali sezónu tak dobře, ale to je normální. Nakonec když získáte zkušenosti, tak pochopíte spoustu věcí. Pády nejsou způsobené motorem, ale samozřejmě, že vždycky, když máte více výkonu, tak můžete být pomalejší v zatáčkách, protože časy na kolo přijdou jednodušeji. Oni tvrdě pracují, pracujeme na motoru, na šasi, snažíme se být rychlejší a lepší každý rok. Tohle je soutěž, jezdíme na prototypech. Ano, nyní dostaneme novou motorku, ale během sezóny přichází nové díly. Pracujete na tom, protože víte, že uprostřed sezóny může přijít nový rám nebo nějaká další nová věc.“

Jsi nejmladší šestinásobný mistr světa v historii, máš ve své hlavě počet titulů, kterých chceš dosáhnout?

„Ne, upřímně nechci myslet na čísla nebo jména či limity. Chci si to jen užívat, žiji sen a chci v tom pokračovat, udržet si tento sen, tyto sladké chvíle. Je mi 24, ale je tu něco, o čem jsem snil od pěti let. Jsem moc šťastný a hrdý, že mám velice dobrý tým. Všechno v mém životě je opravdu pěkné, takže si to chci dál užívat. Samozřejmě, že když můžete na konci sezóny oslavit šampionát, je to mnohem lepší, ale vím, že musím vždycky stát nohama na zemi. Jsem mistrem světa, ale jen do konce prosince. Od ledna tu bude nová sezóna. Doufám, že budu moci opět bojovat další rok.“

Nyní to při tvém šestém titulu vypadá, že jsi měl mnohem lepší vztahy se svými soupeři, že jsme neviděli nějaké špatné situace / charakter. Je to díky tomu jednodušší a můžeš se lépe připravit na boj na trati?

„Nakonec je to pořád stejné, když se podíváte na mě a Doviho, máme opravdu dobrý vztah už od té chvíle, co jsem sem přišel. Je to opravdu dobrý kluk, ale když jsme na trati, tak tu jsou souboje. V Rakousku, Motegi, během závodů, což je normální. Máme respekt jeden k druhému, dobrý vztah, ale když jste na trati, tak bojujete o to, co chcete a všichni chtějí být na vrcholu a vést. Někteří jezdci to akceptují lépe, jiní hůř, každý má jiný charakter, ale beru to tak, že to je závodění. Když nasadíme přilby, tak tu nejsou přátelé. Mimo trať můžete mít přátele, ale na trati na to jen tlačíte kvůli svému cíli.“

Řekl jsi, že ses toho hodně naučil od Andrey, ale vypadalo to, že jsi měl v neděli větší nervy než v jiných předchozích situacích. Překvapilo tě to, že jsi dělal více chyb než obvykle? Jak bys tento závod sám pro sebe ohodnotil?

„Nebyl jsem tak vystresovaný, měl jsem všechno pod kontrolou, protože byl warm up dobrý. Byl jsem uvolněný a přesvědčený, že všechno půjde dobře. Problémem bylo ale to, že jsem se během závodu cítil za Johannem moc pohodlně, takže jsem několikrát ztratil trochu koncentrace. Byl jsem schopný jet mnohem rychleji. To se někdy stává, že když jedete pomaleji, tak je to nakonec těžké. Možná, že jsem se měl dostat do vedení závodu a tlačit na to až do konce. Když jsem se na to snažil tlačit, tak to bylo kvůli tomu, že jsem měl obavy z Johanna. Tlačil jsem na to až moc, protože jsem se snažil vytvořit náskok, protože jsem věděl, že to zkusí. Nechtěl jsem s Johannem skončit mimo trať, což je důvod, proč jsem nakonec udělal chybu. Kromě toho si myslím, že jsem měl závod pod kontrolou a zajel jsem opravdu dobrý závod. Závod bych ohodnotil číslem 9 z 10. Mohl jsem vyjet ven, ubrat plyn a v klidu si dokončit závod na pátém místě, ale tohle není můj styl a nikdy nebude.“

Cal Crutchlow řekl, že před čtyřmi až pěti lety tu bylo čtyři nebo pět jezdců, kteří mohli vyhrát šampionát, a nyní je tu jen Marc Marquez a nikdo jiný. Jak se cítíš, když tvoji soupeři takhle mluví?

„Samozřejmě, že si Cala moc vážím a děkuji i za tato slova, ale nakonec je to všechno jen o situacích. Žijeme dnes, ano, vyhrál jsem šampionát a můžu se cítit neporazitelný, ale v úterý jsme byli znovu na motorkách, a pokud tu bude nový jezdec, který bude rychlejší než já, tak to bude on. Pamatuji si předsezónu, ve které byl Maverick velice rychlý a mysleli si, že on bude mistrem světa. Uprostřed sezóny jsem byl možná 35 bodů vzadu od vedení, takže musíme být realističtí. Jsme v mistrovství světa, jsou tu nejlepší jezdci a jak Dovi letos prokázal, nesmíte nikdy na nikoho zapomenout. Kdokoliv může vyhrát.“