Dá se říci, že zvuk motoru byl pro Jorgeho Martína jeho budíčkem. S rodiči bydlel nedaleko okruhu Jarama, velmi blízko jeho první zatáčce. Ke Španělově smůle na něm však platil přísný zákaz trénování. Aby se tedy mohl vůbec projet na motocyklu, musel cestovat až do Segovie, kde jezdil pod dozorem svého otce.

Právě Jorgeho otec začal svého syna jako první nazývat Martinatorem. Tato přezdívka se však ujala až v letošním roce po Velké ceně Rakouska. Do ní dvacetiletý jezdec nastoupil se zlomenou vřetenní kostí, kterou utrpěl jen osm dní předtím v Brně. Ještě v úterý neměl Jorge Martín v plánu se závodu ve Spielbergu vůbec zúčastnit – a v neděli projel cílem jako třetí v pořadí. „Skáču radostí do stropu. Dojet na stupních vítězů jen osm dnů po operaci je jako sen,“ uvedl tehdy.

Problémy s levou rukou, tentokrát však jiného původu, se u dvacetiletého pilota dostavily také během závodního víkendu v Thajsku. Tenkrát jej potrápil zapálený radiální nerv, kvůli kterému nemohl narovnat prsty. Potíže však velmi rychle vyřešil Martinův otec. Vzpomněl si na japonského závodníka Noboru Uedu, který měl v 90. letech obdobné zranění a k pohybu prstů tehdy využil bionickou rukavici. Španělův tým se tak rozhodl, že mu sestaví podobnou. A opravdu – o čtyři hodiny později už mohl Jorge Martín prsty za pomoci rukavice téměř normálně pohybovat. Závod v Buriramu dokončil na čtvrtém místě, a dokonce se mu povedlo navýšit náskok v šampionátu.

3. listopad 2018 se pak Jorgemu Martinovi bezesporu navždy vryje do paměti. V Malajsii si dojel ještě před posledním závodem ve Valencii pro titul mistra světa, a to s 240 body na kontě a šestadvaceti bodovým náskokem na svého největšího rivala v letošní sezóně, Marca Bezzecchiho.

Jorge Martín

Svým vítězstvím v šampionátu Moto3 si Jorge Martín bezesporu splnil jeden ze svých dětských snů. Možná by k tomu však nedošlo, kdyby před čtyřmi lety nezvítězil v Red Bull Rookies Cupu. Jak Španěl přiznal v rozhovoru pro magazín As, do třídy Moto3 chtěl ze soutěže největších talentů světa přestoupit už v roce 2013, kdy skončil v šampionátu na druhém místě, a stejnou pozici obsadil také v předsezónních testech mistrovské kategorie do 125 ccm. Bylo mu však tehdy řečeno, že je na Moto3 příliš malý…

A možná, že tenkrát bylo dobře, že si na vstup do Moto3 rok počkal, protože se nakonec stal prvním šampionem Red Bull Rookies Cupu, který se stal zároveň i mistrem světa v kategorii Moto3. Johann Zarco sice také dosáhl na mistrovský titul (respektive dva), ale až o třídu výš v Moto2.

Dveře do světového šampionátu mu otevřel až o rok později Aspar. Dva roky odjezdil na Mahindře, s níž si vybojoval v roce 2015 ve Velké ceně České republiky své první pódiové umístění. Poté už přestoupil ke Gresinimu, kde šla jeho hvězda prudce nahoru. V loňském roce si dojel pro své vůbec první vítězství, a to v posledním závodě ve Valencii, a sezónu dokončil na celkovém čtvrtém místě. Letos jsme jej pak jako vítěze mohli vidět hned sedmkrát…a to je před námi ještě jeden závod.