John Hopkins naposledy závodil v Britských Superbicích v týmu Rapido Ducati v roce 2017 a celkově skončil na patnáctém místě. Bohužel měl v závěrečné kvalifikaci na Brands Hatch těžký pád, při kterém si zlomil dolní obratel a nadvakrát si zlomil koleno.

Komplikace se zraněným kolenem měla za následek to, že nemohl v roce 2018 závodit a Hopkins připustil, že se hojení nedaří tak, jak doufal. Ve své sérii příspěvků na Instagram John Hopkins nedávno napsal:

„Všechny vás zdravím a chtěl bych začít tím, že se omlouvám, jak málo přidávám nové informace o svém zdravotním stavu, pokrocích a budoucích plánech! Pravda je bohužel taková, že jsem při svém zotavování před 6 – 7 měsíci narazil „hlavou do zdi“, což znamená, že rozsah pohybu v levém koleni je asi 90% a v pravém koleni 80%. A to bez ohledu na to, že jsem podstoupil tolik operací a spoustu rehabilitací. Naneštěstí je to jedna z rekonvalescenčních zdí, se kterou se trápím, abych ji nějak porazil a vrátil se fit na 100%, tak jako se mi to podařilo v minulosti, když jsem měl nějaké zranění a také 35 operačních zákroků. Bohužel nemládnu a není to jako u jiných úrazů, které jsem zvládl skoro bez problémů. Nezáleželo na tom, jak špatné to bylo zranění, měl jsem zlomenou stehenní kost, pánev, také jsem si zranil zápěstí a několikrát si přetrhl šlachy, a dokonce jsem si amputoval prst, ale přesto jsem se dokázal vždycky vrátit zpátky (jak jsem sám věřil), ve 100% fyzické kondici, což mi umožnilo vrátit se zpět k tomu, co miluju celý svůj život – k závodění!“

John Hopkins

„U tohoto zranění, bych chtěl zažít stejný průlom a zotavit se, ale naneštěstí se mi to ještě nepodařilo a musím na tom ještě pracovat. A to jak fyzicky, tak i psychicky. Je to pravděpodobně poprvé v mojí kariéře, co jsem se musel zcela reálně podívat na „život po závodění“, což bylo extrémně náročné, protože závodím od pěti let a profesionálně od patnácti. Neříkám, že jsem hodil ručník do ringu a že se chystám na odpočinek, i když se mi ta myšlenka stále vrací. Ještě chci vyzkoušet nějakou léčbu a zkusit najít i jiné možnosti, ale přesto, že bych teď nejraději hodil nohu přes sedlo motocyklu a pokusil se v této kondici jezdit, vím, že bych byl blázen a mohl bych se zranit ještě víc!

Ačkoliv jsem zkoušel sem tam jezdit na různých motocyklech a nejspíš bych se svojí současnou kondicí mohl vzít i roli testovacího jezdce, závodění a trénování na něj bohužel vyžaduje 100% fyzičku a je to prostě jiná úroveň.“

Hopkins začal v MotoGP v roce 2002 jako devatenáctiletý v týmu WCM Yamaha a v královské kubatuře startoval celkem ve 112 závodech. Americký závodník strávil většinu své kariéry v sedle Suzuki a u japonské značky získal čtyři pódiová umístění a v roce 2007 skončil celkově čtvrtý. Bohužel v roce 2009 zůstal bez místa poté, co z MotoGP odešla Kawasaki. Hopkins se k Suzuki na chvíli vrátil v roce 2011, aby v Jerezu nahradil zraněného Álvara Bautistu, a v Brně a v Malajsii měl jet na divokou kartu, jenže kvůli zranění ani jeden závod nakonec neodjel.

V té době začal pravidelně závodit v šampionátu BSB v barvách Crescent Suzuki a jen o vlásek mu unikl titul, který nakonec získal Tommy Hill. Následující rok přešel do WSBK jako jezdec Suzuki. Bohužel i v té sezóně utrpěl zranění a vynechal rok 2013, aby se v roce 2014 vrátil do šampionátu BSB s týmem TAS Racing Suzuki. Poté se v polovině roku 2015 přidal k týmu Moto Rapido a tam se v roce 2017 znovu vrátil, po jedné katastrofální sezóně u Yamahy.