Víkend z pohledu Standy Vaculíka:

„V Mostě jsem se dostal na motorku po dlouhých pěti týdnech a větším pracovním nasazení, což zapříčinilo větší únavu, než bych zrovna potřeboval. V tréninkách jsem se vcelku rychle s motorkou sžil a s drobnými zásahy do podvozku vše fungovalo, teda kromě zlobícího spínače shifteru, který už asi dosluhuje a chtěl mě vysadit z motorky. Tak se sice nestalo, ale v závodě mi to plně vynahradil jeden polský kolega hned po restartu závodu v první zatáčce. Po zvednutí z kačeru jsem závod dokončil a k mému podivu a veliké radosti na druhé pozici v hodnocení SMF. Časy nic moc, ale radost z jízdy a setkání s kamarády z týmu mě povzbudila na další rundu a těším se na Hungáč!! Díky všem za podporu!!“

Standa_00

Dojmy Radka Kubišty:

„Most- konečně závod v naší rodné zemi. Před Mostem kvůli práci nebyl prostor pro trénování, tudíž jsem usedl na motorku po 5 týdnech a v trénincích se pomalinku rozjížděl. Se svým mechanikem jsme pracoval na nastavení motorky- což se nám na kvalifikaci podařilo a zajel jsem jen o 0,7 s hůř, než mám v Mostě osobní rekord. Díky tomu jsem startoval z 6. místa (čtvrtý z Čechů a pátý z Čechoslováků). Motorku jsme na závod nechali nastavenou stejně a doufali jsme, že budeme atakovat osobní rekord a zkusíme se posunout i na lepší pozici. Start na moje poměry vyšel skvěle, ztratil jsem pouze jednu pozici, na kterou jsem se dostal zpět během prvního kola. Následně jsem začal zvyšovat tempo a chystal se na atakování rychlejších soupeřů – ovšem přišel červený prapor a zastavení závodů pro pád někde v poli za mnou. Při opakovaném startu jsem po mírném kontaktu s jedním soupeřem a následném vyhýbání se mu po pádu, kdy totálně nesmyslně sundal mého týmového kolegu Staníka, ztratil kontakt s čelem závodu a hlavně koncentraci. Zařadil jsem se na 7. pozici, na které jsem to dokroužil s poměrně strašnými časy do cíle. Nyní musíme mostecký nezdar hodit za hlavu a intenzivně se co nejlépe připravit na Hungaroring. Moc dík patří mému mechanikovi za skvělou práci, co jako vždy předvedl a mému týmu za skvělou podporu a našim partnerům za finanční prostředky.“

Radek_00

Dominik Jůda o své smůle:

„V půlce sezony přes všechny problémy se vše dokončilo a já byl kompletně připraven. Nová kombinéza, nové kapoty, nový lak a jedinečný design. Vše dalo moc práce jak mně, tak všem ostatním. Obrovská radost a nadšení i kvůli tomu, že mě přijede podpořit celá rodina. Páteční tréninky jsem stihl dorazit až odpoledne. Šlo to hodně ztuha, časy se motaly kolem 45 a my řešili problémy s brzdama. Přes noc jsme problém vyřešili a čekal mě trénink, kvalda a závod. Trénink byl ve znamení vše vyzkoušet a připravit se. Vše fungovalo a já i přes celkovou únavu a málo spánku zajel 44, cítil se dobře a tušil jsem, že to půjde. Na kvaldu jsem nasadil novou Dunlopku, vyjel na trať a zase zkoušel, co si k nové gumě můžu dovolit. Dvě kola se vyvážím za jezdcem, který jel v tréninku 43, zjišťuji, že mě brzdí, tak jdu před něj a zkusím to sám, hned další kolo zajíždím svůj vysněný čas. Padlo tam 42, sice vyšších, ale je to tam. Svoje tělo poté už nadále moc netrápím a chci si odpočinout na odpolední závod v pěkném vedru. Rodina a kamarádi dorazili fandit, já se cítím dobře, jsem moc rád, že tam všichni jsou a že se s nimi obejmu po závodě. Start se vydařil a šel jsem z 10. fleku pár míst dopředu, tuším na 5. místo. Za pár kol mě předjíždí Jirka Brož a ten mi trošku ucukl. Celý závod jsem pak táhl zbylou skupinku až na pár ataků sportovní R6, která mě dojížděla na motor. V půlce závodu jsem myslím trošku pocukl a jelo se mi hezky a klidně. Bohužel asi v 9. -10. kole jsem udělal menší chybu, najel na vnitřní stranu zatáčky a líznul jsem si čáry. Pětka v omezovači, já dostal highsider, motorka mě shodila, pokračovala dál, přímo do svodidel. Velké zklamání pro mě, hlavně, že jsem všechny zklamal a že to museli vidět. V neděli jsem měl další dva závody a byl celkem fit, za což děkuji bohu a všem andělům, že se mi nic nestalo. Ochotný kamarád Radek Průša mi zapůjčil moto, takže jsem pro ni pozdě v noci jel. Ráno jsem byl tedy připravený odjet zbylé dva závody. Hlavně to odkroužit.. Doladily se nějaký drobnosti na moto, jelo se mi hezky a jel jsem stabilně časy 44-45 a nic jsem nehrotil a netlačil. Bohužel jsem měl smůlu a řadička měla vůli, sekala se o rám a já nemohl dořadit. Což vedlo k pádu při nájezdu do kačeru. Okoukl jsem moto, tý nic nebylo a vydal jsem se zpět do závodu. Něco jsem dohnal a někoho předjel. Zbývala dvě kola do konce a já už úplně zvolnil a v předposlední zatáčce přišla znovu zrada, spadl tam mezikvalt, který se v zápětí hned chytil a motorka se smekla a já zase upadl. Tři pády za víkend je už pro mě hodně velký maso. Motorka byla nespravitelná, resp. neměli jsme náhradní díly a já už bych asi stejně  nevyjel. Tento víkend byl mojí noční můrou a měl jsem opravdu hodně moc smůly, protože to není všechno, co se mi o víkendu pokazilo. Teď je hlavní motorku složit brzo dohromady, což možná bude problém, a být fit do Maďarska, kde budu potřebovat urvat dobré místo.“

IMG_3193

A jak hodnotí víkend Michal Fojtík:

„Víkend jsem začal pádem, v rychlém kole po školácké chybě. Už v pátek. Což vedlo k dlouhé noční směně s mechanikem – děkuji Jurovi ze SlovakiaRacingu!! Motorku jsme opravili a já mohl v sobotu opět vyjet na trať. V prvním závodě jsem po odvážném a úspěšném manévru dojel Zbyňka Čecha a skončil na 2. místě v SMF, o pouhé 2 setiny sekundy za Zbyňkem. V neděli jsme udělali pár technických změn na motorce a posunuli ji dál, díky čemuž se podařilo výrazně zrychlit. Bohužel do závodu jsme udělali podstatnou technickou chybu, která vedla k několika špatným dobrzděním a opět druhé místo v SMF. Pokud chceme v rámci SMF pomýšlet na titul, nesmíme už dělat chyby. Pozitivní na celém víkendu je to, že se mi poprvé podařilo dorovnat osobní rekord na nějaké trati, což je jistě dobré znamení.“

Mike_01

Mike_02

Přijďte s námi trénovat! Nebo se podívat na naše závody