Seriál Technika motoru:

Nejprve trocha historie

Všechno tedy začalo v 19. století, kdy jistý pan Otto vynalezl první čtyřdobý zážehový spalovací motor, avšak nebyl se svým výtvorem příliš spokojen. Jeho záměr byl vymyslet dvoudobý motor, nicméně to se mu nepodařilo. A tak přichází na řadu pan Benz, který je motivován svými vysokými dluhy a Ottovým objevem. Měl štěstí a roku 1879 úspěšně jako první nastartoval svůj dvoudobý motor. V dnešní době motory zůstávají v principu stejné jako ty první, avšak po stránce vývoje urazily slušný kus cesty. Pokud bychom měli srovnat motory z obou období, je jasné, že ty soudobé mají mnohem vyšší výkon a životnost, nižší spotřebu paliva, a tak bychom mohli pokračovat do nekonečna.

Jak dnešní motory pracují?

Spalovací motory se řadí do skupiny tepelných motorů. Převádí chemickou energii z paliva na energii tepelnou, která je motorem přeměněna na mechanickou práci. Základní součástí motoru je klikový mechanizmus (v případě pístového motoru), který mění přímočarý vratný pohyb pístu na rotační pohyb klikové hřídele. Jak si to můžete představit? Stačí se podívat na obrázek – jsou zde vidět základní elementy klikového mechanizmu. Na píst působí tlak, který vzniká při expanzi. Píst je nucen se posouvat ve válci dolů, tudíž pohybuje ohnicí (nejvíce namáhaná součást mechanizmu). Ta zase tlačí na rameno klikové hřídele, a tak vzniká rotační pohyb, jehož parametry jsou dále upravovány převodovkou, a končí na zadním kole motorky. Účinnost spalovacího benzinového motoru je od 20% do 38%, avšak na zadní kolo vlivem ztrát dostaneme výkon ještě o trochu nižší. Toto je velice jednoduše popsaný princip chodu pohonné jednotky motorky. Ve skutečnosti je zde o mnoho více součástí a já vyjmenuji ty nejdůležitější z nich:

Hlava válce

Uzavírá válec shora. U dvoudobých motorů je opatřena pouze zapalovací svíčkou, u čtyřdobých je zde navíc i minimálně jeden sací a výfukový ventil, sací a výfukový kanál a rozvody, které pohybují ventily (nejpoužívanější jsou OHV, OHC a DOHC).

Válec

Je to část, ve které probíhají pracovní fáze spalovacího motoru. U dvoudobého motoru je válec opatřen nejméně jedním přepouštěcím kanálem. Válec čtyřdobého motoru přepouštěcí kanál nemá, ale v tělese válce je rozvodová šachta, kterou prochází řetěz, řemen nebo ozubená soukolí rozvodů. V případě řetězu a řemenu nesmí chybět napínací element, tzv. „napínák“, v opačném případě by mohl řetěz či řemen přeskočit přes zuby na ozubených kolech nebo kladkách a motor by přinejmenším nepracoval správně v horším případě by se takříkajíc „potkal“ (došlo by ke kolizi pístu a ventilu).

Klikový mechanizmus

Pohyblivá soustava tři prvků (píst, ojnice a kliková hřídel), které jsou propojeny čepy. Tento mechanizmus stojí za většinou vibrací motoru, proto se jej výrobci snaží konstruovat co nejlehčí, aby minimalizovali setrvačné síly, které právě vytváří ony vibrace. Píst je obvykle tlakový odlitek (nebo výkovek) ze slitiny hliníku, ojnice, nejvíce namáhaná součást tohoto mechanizmu, je z kované oceli. Kliková hřídel je vždy výkovek, a může být dělená nebo jako jeden kus (v tomto případě musí být dělená spodní část ojnice).

Blok motoru

Tento díl je zpravidla konstruován minimálně ze dvou dílů. Je to nosná část motoru, je zde uložena kliková hřídel, spojka, alternátor, olejové čerpadlo aj.

Spojka

Důležitá součást, která odpojuje klikový mechanizmus od převodovky. Umožňuje plynule řadit převodové stupně. Většinou se používá třecí, více lamelová spojka v olejové lázni, avšak existují i další typy.

Převodovka

Pokud není jednotným celkem s blokem motoru, je samostatnou částí, která je obvykle orientována po směru jízdy. Často nemá sekundární převod řešen řetězem ani řemenem, ale kardanovou hřídelí. Počet převodových stupňů se liší u každé motorky, může být od 3 (Jawa Pionýr) až třeba po 7 (Cagiva Freccia C12 R), ale i více.

Jak pečovat o motor?

Ne každý technice rozumí tak, aby věděl, jak se starat o motor. Proto zde vypíšu pár rad, jak s motorem nakládat:

  • Dbejte na čistotu. Toto platí zejména u vzduchem chlazených motorů, kdy je potřeba zachovat čistotu žeber. U kapalinou chlazených motorů musí být čistý zase chladič. Není od věci mít alespoň trochu čistý motor a nehledat například vypouštěcí šroub oleje v hroudě bláta.
  • Pravidelně měňte provozní kapaliny. Díky spalování benzinu a mazání válce se do oleje dostává část zplodin, proto olej mění barvu do černa a ztrácí své vlastnosti, jak mazací, tak ochranné. Olejový filtr je zase zanášen pilinami, které vznikají při opotřebení součástí, proto se obvykle mění společně s olejem. Chladící kapalina se u kapalinou chlazených motorů mění z důvodu postupné ztráty antikorozních účinků, což má za následek oxidaci (korozi) součástí motoru.
  • Poslouchejte motor. Na první pohled se tato rada může zdát trošku přitažená za vlasy, ale opak je pravdou. Podle zvuku motoru je totiž možné odhalit jeho nedostatky. Třeba takové cinkání může znamenat závadu na pístních kroužcích nebo „šustivé“ klepání signalizuje špatné ventilové vůle.
  • Nešetřete na palivu. Motor se vám za to odvděčí nejen žádaným výkonem, ale i životností. Pokud není motor stavěný například na Etanol, určitě na něj nejezděte. Některé skrblíky může toto palivo přitahovat svou výrazně nižší cenou, nicméně při intenzivním používání tohoto paliva si odrovnáte všechna pryžová těsnění v motoru. Na druhou stranu je zbytečné kupovat benzín s vyšším oktanovým číslem. Pokud výrobce uvádí palivo s 95 oktany, 98 oktanový benzin vám výkon nepřidá. Oktanové číslo totiž neznamená „výkon“ paliva, ale pouze tepelnou odolnost proti samozápalu paliva, neboli detonacím, které se projevují klepáním motoru a nepravidelným chodem. Platí pravidlo: čím vyšší kompresní poměr motoru (a tedy vyšší teploty), tím více oktanů je třeba.
  • Nezatěžujte studený motor. Motor je stavěn na určitou pracovní teplotu. U vzduchem chlazených motorů se pohybuje od 90 °C až po 105 °C, u kapalinou chlazených motorů to bývá kolem 90 °C. Pokud motor této teploty ještě nedosáhl, dochází k většímu opotřebení součástí. Po startu totiž chvíli trvá, než se olej dostane na všechna místa, proto nemusí být malou chvíli motor mazán, do té doby není dobré se věšet na plynovou rukojeť jako opice.
  • Občas kontrolujte zapalovací svíčku. Můžete tak zjistit, jestli je do motoru dodávána směs paliva a vzduchu ve správném poměru. Lze tak předejít poruchám motoru. Cihlová barva svíčky značí správnou směs, elektrody by neměly být příliš opálené.
    161hs-spark-plug-section-940x529
  • Všímejte si barvy kouře z výfuku. Pokud je po zahřátí kouř černý, je pravděpodobné, že vám motor spaluje olej. V případě bílé barvy vám uniká chladící kapalina (voda) do válce. Můžete tak včas předejít rozsáhlejším poruchám motoru.

Na závěr ta nejjednodušší, ovšem nejpraktičtější rada: Pokud nevíte co si s motorem (a nejen s ním) počít, servisní manuál nebo servis vám poradí. Pokud technice opravdu neholdujete, je lepší se do oprav svépomocí nepouštět. Nemuseli byste totiž nejen ušetřit své drahé úspory, ale mohla by vás čekat dost drahá návštěva servisu. Ne nadarmo se říká: Kdo nic nedělá, nic nepokazí.

V příštím díle techniky motoru se můžete těšit na rozvody dvoudobých i čtyřdobých motorů. Dozvíte se například, jaké jsou jejich rozdíly, výhody, nevýhody a jejich použití.