Zvláštní, všichni tihle lidé jsou si velmi podobní. Řekl bych maník s klidnou hlavou, občas nerespektující zákony, který umí ocenit kvalitní práci. Zkrátka Honda ví jak na to. A o Hondě tohle ví hodně lidí. Počínaje tatíkem z vedlejšího vchodu, který kdysi vlastnil ročník 1993, přes kámoše na strojích z roku 1996, 1999 až po nejnovější model. Léta páně 2001 přišla Honda s modernizací a vedle modelu eF se ukázala i sportovnější verze. O dva roky později přichází revoluce a rok 2003 tak vráží nůžky mezi všechny příznivce. Odpověď na vzrůstající zájem po maximálním výkonu je model RR.

600 F

325_cbr600f_2My však zůstaneme u klasického modelu, který popravdě na první pohled moc neoslní. Taková šedá myška chtělo by se říct. Nikde nenacházím záchytný bod, nějaký high-tech výstřelek. Barva je ale výborná, všechny plasty perfektně sedí. Za mohutnou kapotáž nemá většina lidí problém se poskládat. Řídítka nejsou tak nízko, pod sedačkou je menší kufr a motorka má hlavní stojan. Vzadu objevuji dokonce madlo pro spolujezdce a přístrojový panel obsahuje i palivoměr, který se aktivuje při dosažení úrovně rezervy. Po-té se jednotlivé dílky rozsvítí, postupně blikají a samozřejmě mizí. Celá motorka je jako německá auta, takže především výborná užitková hodnota. Kdo raději image, ať se raději poohlédne někde jinde. Sedám na ni a rozjíždím se a zírám jak moc je oproti RRku odlišná. Mohutnější kapotáž a vyšší řídítka jsou paráda na delší výlety, ale když se chceš dostat rychle z města, (o závodění ani nemluvě) tak si o něco míň věříš. Popravdě, než mít takto vysoko řídítka, tak si radši koupím naháče s polokapotou. Připadám si zde neohrabaně a může za to i špatná viditelnost v zrcátkách. Na eReRku jsem viděl perfektně. Naopak oceňuji výborné pohodlí. Sedlo je příjemně tuhé, po delší projížďce se neprosedí a nenutí poposedávat. Nohy nejsou tak zohýbané, záda, zápěstí ani na chvíli neprotestují. Pro spolujezdce je zde také dostatek místa. Dosáhne krásně na nádrž, při tom na vás neleží a nezatěžuje vaše zápěstí. Při nižších i středních otáčkách ale spolujezdec cítí vibrace ve stupačkách. To řidič má v předu pogumované špalky, které jsou ještě ze starý školy. Při rozjíždění o ně občas zavadím, ale když už se na ně trefím, tak na pořád, bez vibrací a mají i patrony.

Proč je dobrá?

326_cbr600f_3Trochu mi to v hlavě šrotuje. Předjíždění, prudké podřazování i vyjížďka ve dvou. Je dobrá, ale to je dneska většina motorek. Co má navíc oproti ostatním? Cenu? Ta je dobrá, ale co dál? Není nejrychlejší ani nejhezčí, přesto jich jezdí mraky. Po vypnutí motoru si v garáži, jen ty a stroj. Čas stojí a pravda se pomalu dere na povrch. Dýchá se dobře nebo si ten, který cítí ten nepříjemný tlak v žaludku a není to ono? S CBR 600F je ti fajn, stroj s křídlem ve znaku snad ani jiný pocit vyvolat nemůže. Když se zkrátka udělá něco dobře, tak to musí ocenit i ten největší rejpal. Motor nepotřebuje nutně držet přes deset tisíc, nic po tobě nechce. Vychutnávám si poctivý tah od 6-ti tisíc a v převodovce míchám většinou trojku se čtyřkou. Málokdy mě ale nechá se jen tak šmajchlovat. Snadno se nechá roztočit k třinácti tisícům, s lehkostí drží zvolenou stopu a já toho chci využít. Zadní kolo drží starý svařenec, v předu je klasická neseřiditelná vidle a já jedu svojí oblíbenou trasu!? Kde se dá letět jako pitomec tam se ani teď nic nemění. Lámu ji do první zatáčky a všechno funguje dobře. Standardní nastavení podvozku je mezi sportovní a cestovní jízdou. Musím ji ale do zatáčky o něco víc přemlouvat. Tvrději šlapu na stupačky a tlačím víc kolena do nádrže. Přeci jen nějaká ta kila na víc jsou znát a tak i brzdy raději rozjíždím o malinko dřív. Čtyřpístkové Nissiny musí být nastaveny na první polohu a pak není problém. Chytají se hned a zabírají pořád stejně po celou dobu stisku.

Sport vs. Tourist

Honda CBR 600F4I 01Pro sportovní šestky mám velkou slabost. Netvrdím ale jednoznačně, že to je výkonová hranice kterou ještě člověk umí zvládnout. Tyhle stroje mají daleko větší potenciál než si spousta z nás kdy připustí, ale hravost a ovladatelnost je na nejvyšší úrovni. CBR 600 F však do této společnosti už nepatří. Je to motorka na cestování, která ti kdykoli ráda ukáže srdce sportovce. Chtít se ale s ní navzájem drtit a cítit tisíce otáček až v kalhotách, tak se s ní nemůžete ztotožnit. Podvozek, brzdy, všechno v pořádku, ovšem jak to říct… je to celý takový těžký a pomalý. Srovnání s její racingovou sestrou tedy skončilo už po prvních metrech, ale o to tu opravdu nejde. Prohráváme na vteřiny, ale vyhráváme každou další hodinu trávenou v jejím sedle. Pokračujeme v jízdě ve dvou, krájíme kilometr za kilometrem a to s jakou suverenitou s námi proplouvá krajinou je věc, která právem pasuje jedinečné CBR na nejpohodlnější sportovní šestistovku pro každý den.

Místo, prosím

1354813Co chvilku se mi vybavuje rok 1998, kluk v jeansech s koženou bundou na nové CBR. Proč se o volnou hodinu před odpoledkou nutně soukat do kombinézy? Můžeš na ni skočit s batohem na zádech a jen tak se prolítnout po okrese. K večeru povozit holčinu se stejnou samozřejmostí jako dopoledne, aniž by jste oba lezli z motorky zmordovaný. Proto je stvořena a ne nadarmo byl na stránkách výrobce kdysi pod její fotkou tento dovětek: Bezkonkurenčně nejúspěšnější a nejoblíbenější stroj motocyklové historie. Udělejte místo, sportovní šestistovka kterou konkurence už nikdy nechytí je stále mezi námi…