Panigale V4 / SuperSport S

Panigale V4

Nová čtyřválcová Panigalka obdržela teď na jaře titul „Motocykl roku 2018“ v kategorii silniční sportovní motocykly. Přes 200 koní, totálně nacpaná elektronikou, že si snad můžete nastavit i vlastní náladu. Na tuhle motorku jsem lezl plný obav o vlastní život. Zejména při vzpomínce na model 1098 – s ním jste museli strávit nějaký čas vzájemnou diskusí, zda se tedy domluvíte, nebo nedomluvíte. Pak už to šlo, jak jste si zvykli na tu tvrdost ve všech ohledech včetně řazení kvaltů.

Na první dojem je tedy Panigale V4 neuvěřitelně přívětivá. Ovladatelná a cítíte se hned jako doma. Samozřejmě je to síla, ale přidání plynu nedoprovází otevírání bran pekla. Její síla a zároveň vlídnost je návyková. Zarazila mě pouze drobnost – na jedničku dá 143 km/h, což je zcela jiné zpřevodování, než má většina ostatních litrových supersportů (160-178 km/h). Je to nedůležitý detail, ale vrtá mi hlavou a musím se na to nějakého konstruktéra zeptat. Ať nezapomenu, rychlořazení bez spojky nahoru a dolů, pecka. A dolů s krásným, malinkým odfrknutím.

DrnDrn

SuperSport S

Necelý litr objemu ve dvou válcích s tuhým podvozkem kdysi dával napít v závodech SBK čtyřválcovým sedmpade japonské výroby, a vzájemně si nedarovali ani ň. Byla to nádherná doba, kdy modely 916, 996 a 998 mlčky křičely svým designem na svět: „Jsem sex na kolech!“. Dnes je to zcela jinak, litr není žádný extrémní objem, a díky zmíněnému vývoji to člověka ani neděsí. Zcela soukromě musím říct, že navázat na pověst modelu SuperSport (zkráceně SS) musela být, alespoň pro tradicionalisty ve firmě, velká výzva.

Staré SS byly totiž ještě vzduchem chlazené, a byly pověstné tím, že byly tvrdé jako popravčí lavice. Pozor, nebylo to ale hnusné svezení, naopak. Já si tu přesnost a stabilitu v zatáčkách i ve velkých rychlostech hluboce zamiloval. Starý SuperSport, nebo spíše ten prostřední, s designem od Pierra Terblanche, má navíc tvary, které s časem získávají na síle. Schválně se na tu motorku někdy zadívejte. Je to velká síla. Ten vzduchem chlazený motor, pár trubek, a k tomu ty neuvěřitelně ženské tvary.

Tudíž navázat na to, to nemohlo být pro leckoho snadné. Nicméně doba je neúprosná, a tak nový SuperSport disponuje vším, co si od přívětivé silniční kapotované motorky přejete. Rychlořazení nahoru/dolů, plynule táhnoucí motor, pohledný design, příjemná poloha za řidítky (obrovský rozdíl oproti předkům…), má i snadno zvýšitelné plexi - prostě ho uchopíte oběma rukama a překlapnete do vyšší polohy. Což doporučuju, nízká poloha poskytuje ochranu před fukéří zhruba na úrovni modelu er šestky, kdy vypadala jako rozlícený kosmohmyz, tedy v limitě se blížící nule. A to nechceš, kapotovanou mašinu máš proto, že tě trochu chrání, že.

Celkový dojem je ucelený a velmi příjemný. Motorka schopná jak si zajezdit na okruhu v rámci rozumného tempa, tak velmi příjemná na víkendové projížďky zatáčkovitou krajinou. Ani horší asfalt ji moc nenazlobí.

DrnDrn

Pokračujte ve čtení na dalších kapitolách:

« předchozí kapitolaDucati Tour 2018následující kapitola »Monster 821 / Monster 1200S